Orientace v nové směrnici o strojních zařízeních

Kontinuita bezpečnostních cílů, inovace v oblasti přístupu

Zastřešující cíl nového nařízení zůstává stejný jako u jeho předchůdce: zajištění bezpečného návrhu, konstrukce a používání strojního zařízení. Aktualizované nařízení se však snaží řešit mezery v původní směrnici, zejména ve světle pokroku v digitálních technologiích a složitosti moderní výroby. Mezi klíčové aktualizace patří strukturovanější přístup k posuzování shody, výslovná ustanovení pro digitalizaci a kybernetickou bezpečnost a přímou právní aplikaci v členských státech EU bez nutnosti vnitrostátních transpozic.

Přijetí nového legislativního rámce (NLF)

Jednou z pozoruhodných strukturálních změn je sladění nařízení o strojních zařízeních s novým legislativním rámcem EU (NLF). Tento přístup zjednodušuje shodu harmonizací postupů napříč různými kategoriemi produktů. Zavádí také jasnost terminologie a procesů, zejména u vysoce rizikových strojů a nových rizik spojených s digitálními technologiemi, jako je umělá inteligence (AI) a připojené systémy.

Role umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a digitalizace

Snad nejvíce transformačním aspektem nového nařízení o strojních zařízeních je jeho zaměření na digitální technologie. Explicitně řeší rizika spojená s AI, strojovým učením a propojenými zařízeními. Například systémy s částečně nebo plně samovyvíjejícím se chováním – běžně se vyskytujícím v zařízeních poháněných umělou inteligencí – nyní vyžadují přísnější hodnocení třetích stran. To zajišťuje, že adaptivní systémy si udrží bezpečnost, i když se časem vyvíjejí.

Dalším důležitým pilířem je kybernetická bezpečnost. Strojní zařízení musí být navrženo tak, aby odolalo škodlivým pokusům o poškození bezpečnostních komponent či softwaru. Tento mandát je v souladu s širším zákonem o kybernetické odolnosti, ale je přizpůsoben bezpečnosti strojních zařízení a řeší rizika specifická pro výrobní prostředí.

Digitální dokumentace je praktickým doplňkem nařízení, který umožňuje výrobcům poskytovat uživatelské příručky a prohlášení o shodě online. Přestože to snižuje dopad na životní prostředí a provozní náklady, výrobci musí zajistit, aby digitální zdroje zůstaly přístupné nejméně deset let po uvedení produktu na trh.

Důsledky pro projekty na poli automatizace

Pro pracovníky v automatizačním průmyslu má nařízení o strojních zařízeních specifické důsledky:

1. Kolaborativní robotika: Nové nařízení o strojních zařízeních se snaží řešit bezpečnostní rizika související se spoluprací mezi člověkem a robotem. Koboti často pracují v těsné blízkosti lidí a společnosti musí zajistit, aby jejich bezpečnostní funkce zůstaly spolehlivé, a to i v dynamickém prostředí. Nařízení zavádí přísnější požadavky na koboty využívající umělou inteligenci nebo adaptivní chování, obzvlášť pokud tyto systémy ovlivňují bezpečnostní funkce. V takových případech může být k ověření shody požadováno posouzení shody třetí stranou.
2. Integrace autonomních systémů: Autonomní stroje, jako jsou mobilní roboti, musí nyní zahrnovat specializované monitorovací funkce, které umožňují supervizorům vzdálený přístup k informacím o stroji v reálném čase a v případě potřeby zasahovat. To zahrnuje možnost zastavit, spustit nebo přemístit robota, aby byla zajištěna bezpečnost bez zavádění dalších rizik. Důležité je, že nařízení stanoví, že dohled lze provádět přímo nebo nepřímo – například prostřednictvím kamerových systémů – za předpokladu, že pohyb stroje a pracovní plocha jsou plně pozorovatelné.
3. Umělá inteligence: Systémy s částečně nebo plně samoučícím se chováním, jako jsou systémy využívající strojového učení, musí zajistit, aby jejich adaptivní funkce neohrožovaly bezpečnost. Nařízení výslovně vyžaduje, aby systémy umělé inteligence kritické pro bezpečnost absolvovaly přísná posouzení rizik a v mnoha případech i hodnocení shody třetích stran, aby se ověřilo dodržování shody. Systémy umělé inteligence navíc nesmí během své fáze učení provádět změny, které by mohly vést k nepředvídaným rizikům či nebezpečím.
4. Kybernetická bezpečnost v propojených systémech: Nařízení o strojních zařízeních také řeší rostoucí rizika spojená s propojenými a dálkově ovládanými stroji. Stroje musí být nyní navrženy tak, aby vydržely neoprávněný přístup nebo neoprávněnou manipulaci, která by mohla ohrozit funkce kritické pro bezpečnost. To zahrnuje ochranu proti škodlivému rušení prostřednictvím fyzických připojení, jako jsou porty USB, nebo digitálních kanálů, jako jsou síťové systémy. 

Příprava na dodržování předpisů: Proaktivní přístup

Časový harmonogram nařízení o strojních zařízeních dává společnostem, které pracují na projektech průmyslové automatizace, rozhodující čas na přípravu, ovšem absence přechodného období znamená, že se úplné shody musí dosáhnout do ledna 2027. Aby byla zaručena připravenost, měly by podniky začít tím, že provedou komplexní revizi stávajících strojů a systémů, aby se zjistily nedostatky ve vztahu k novým požadavkům. Zvláštní pozornost by se měla věnovat ustanovením o vysoce rizikových strojních zařízeních, digitálních bezpečnostních prvcích a zranitelných místech v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože právě to jsou klíčové oblasti, na které se aktualizované nařízení zaměřuje.

Včasná implementace harmonizovaných norem, pokud jsou k dispozici, může rovněž přispět k vyšší efektivitě procesů shody, přestože se mnohé normy stále revidují. Dalším nezbytným krokem je školení, které týmům poskytne znalosti potřebné pro práci s novými technologiemi.

Pro systémové integrátory a koncové uživatele nabízí nové nařízení o strojních zařízeních rámec pro řízení inovací a zajištění bezpečnosti ve stále digitálnějším výrobním prostředí. Zásluhou toho se zúčastněné strany můžou připravit na bezproblémový přechod, využít příležitostí, které nabízejí, a vybudovat odolné systémy vyhovující požadavkům budoucnosti.

Jakou podporu může nabídnout společnost OMRON?